Vila továrníka Brosche – Liberec-Františkov

Tato dnes již neexistující vila č.p. 167 byla postavena v roce 1904 Josefem Broschem, majitelem továrny na pletací přízi Brosche & CO, Erste Strickgarn Fabrik. Jednalo se o dům odpovídající dobře situované měšťanské rodině (dvě kuchyně, špajz, jídelna s terasou, obývací pokoj, dvě ložnice, pokoj pro hosty, předpokoj, salon, koupelna s vanou a pokoj pro služku).

Vila byla obklopenou velkou zahradou s ovocným sadem, exotickými stromy, se skleníkem a betonovým bazénem. Traduje se, že tuto vilu vybudoval pan továrník pro svou nemocnou manželku upoutanou na invalidní vozík. V době vzniku se vila nacházela uprostřed ničeho, odlehlost ale záhy narušila stavba letiště za 1. republiky. V roce 1936 dochází k přepisu na stejnojmenného syna, jehož osud není od roku 1942 znám (zemřel či padl na frontě). Majetek následně spadá na manželku Elizabeth a dceru Margarethe.

Broscheho vila v roce 1938 a 2023

Na fotografii z roku 1938 lze pod vilou vidět betonový bazének (bílý flek), ve kterém dnes naleznete pietní místo. Zdroj: https://marushkapub.liberec.cz/

Po válce a odsunu Němců propadá vila státu. Po roce 1948 je využívána jako konspirativní dům složky tajné komunistické policie. V letech 1951 až 1953 zde byl vězněn kardinál Josef Beran. Poté byl objekt na krátkou dobu osídlen nájemníky. V roce 1959 byl zbourán skleník a kůlny. O deset let později, v roce 1969, byla z důvodu plánů na rozšíření letiště vila zbourána a v roce 1970 byl celý pozemek zplanýrován.

Dnes vilu připomíná pouze okraj bývalého bazénku, ve kterém farnost vybudovala v roce 2023 pietní místo. Okolní lesík si žije vlastním životem a jednou za čas je pokácen z důvodu bezpečnosti leteckého provozu.

Věznění kardinála Josefa Berana

Od roku 1942 do roku 1945 byl vězněn v koncentračních táborech Terezín a Dachau. V letech 1949 až 1963 byl protiprávně internován na několika místech Československa komunistickou STB. Vězni neměli kontakt s okolním světem, byli neustále hlídáni, odposloucháváni, fotografováni a filmováni. Okna objektu byla zabílena. STB se snažila kardinála kompromitovat např. přimícháváním afrodiziak do jidla jemu a jeptišce, která se o něj starala. V roce 1963 byl propuštěn se zákazem pobytu v Praze. Papež jmenoval Berana kardinálem v roce 1965, režim mu umožnil odjet do Říma, odkud se již nevrací a v roce 1969 umírá. Komunistická strana nepovolila převoz ostatků do vlasti a tak byl jako jediný Čech pochován po boku papežů v chrámu sv. Petra ve Vatikánu. V roce 2018 došlo k převozu ostatků do katedrály sv. Víta v Praze. V roce 1998 byl zahájen proces blahořečení kardinála Josefa Berana.