Již několik měsíců měříme dopravu na Švermově ulici – před školou a ve směru do Karlinek. Nyní nastal čas výsledky vyhodnotit.
Proč vlastně měříme sami, když máme k dispozici radary? Důvodů je několik. Měřit můžeme kdekoliv potřebujeme, systém je nezávislý a používá se napříč Evropou. Data jsou transparentní a veřejně dostupná online pro kohokoliv. Nemusíme čekat několik měsíců na jejich poskytnutí, protože se nahrávají v patnáctiminutových intervalech. Měření je navíc velmi detailní – rozlišuje chodce, osobní automobily, nákladní vozidla i jednostopá vozidla – a díky tisícům obdobných měření po celé Evropě umožňuje snadné srovnání.
Co tedy data říkají?
Dobrou zprávou je, že výsledky z obou systémů vykazují obdobný průměrný počet vozidel za den. Můžeme tedy předpokládat, že jak radary, tak systém Telraam měří s dostatečnou přesností.
Horší zprávou je samotná intenzita provozu. Denní průměr činí přibližně 9 000 vozidel, z nichž 14,5 % tvoří nákladní doprava. Další nepříznivou skutečností je rychlost V85, tedy rychlost, kterou nepřekračuje 85 % řidičů. Přímo u školy dosahuje hodnoty 48,1 km/h, přestože je zde stanoven limit 40 km/h a doporučená rychlost v okolí škol bývá 30 km/h.
Měření také odhalilo dopravní špičky a zvýšené riziko konfliktů mezi chodci a automobily v časech 7:00–8:00 a 13:00–16:00, tedy v době příchodů a odchodů dětí ze školy.
Ulice Švermova svým objemem dopravy (9 011 vozidel za den) odpovídá spíše sběrné komunikaci. Svým uspořádáním však připomíná komunikaci obslužnou – vozovka je široká přibližně 6 metrů, chodníky kolem 2 metrů a v ulici se nachází obytné domy, základní škola i obchod. Právě tento nesoulad je pravděpodobně hlavní příčinou současných problémů. Ulice totiž přenáší objem dopravy, pro který nebyla původně navržena.
Z naměřených dat byla zpracována zpráva, která byla předána městu. Dokument naleznete níže. Upozorňujeme, že se jedná o laickou interpretaci naměřených dat a že samotné měření vykazuje určitou míru nepřesnosti, zejména při detekci chodců.
Proč by vás měla doprava na Švermově ulici zajímat?
Dopravní situace nejvíce dopadá na obyvatele, kteří v ulici bydlí, pracují nebo podnikají, a to především kvůli hluku a vibracím. Zároveň ovlivňuje bezpečnost stovek chodců, zejména dětí, které tudy každý den docházejí do školy. Méně viditelným, ale neméně důležitým faktorem je kvalita ovzduší v okolí takto zatížené komunikace. V neposlední řadě má dopravní situace vliv na fungování a dopravní obslužnost celého Františkova.
Je přitom potřeba si uvědomit, že samotná ulice se během své historie změnila jen minimálně, zatímco intenzita dopravy vzrostla násobně. Jak Švermova ulice vypadala v minulosti, si můžete připomenout v našem starším článku věnovaném její historii.
Jak z toho ven?
Inspiraci lze hledat v zahraničí. Základem je zabránit dalšímu nárůstu dopravy a ideálně část tranzitu převést na vhodnější komunikace. Okamžitým dílčím opatřením by mohlo být důsledné vymáhání dodržování rychlosti pomocí úsekových radarů.
V zahraničí se lze setkat také s dalšími opatřeními, například s časovými uzávěrami ulic v okolí škol, fyzickými zpomalovacími prvky, omezením tranzitní dopravy nebo plošným snížením maximální povolené rychlosti.
Pro srovnání uvádíme několik příkladů, jak vypadají obdobně zatížené ulice v zahraničí.
